1. Hnutí ANO by vyhrálo sněmovní volby v květnu s 33 procenty hlasů, následovala by ODS s 14,5 procenty a Piráty s deseti procenty.
2. Do sněmovny by se dále dostaly hnutí STAN, SPD a TOP 09, která se vrátila nad pětiprocentní hranici.
3. Volební potenciál ANO činil v květnu 39,5 procenta, zatímco mnoho voličů je stále nerozhodnutých ohledně své účasti a volby své preferované strany.
Článek se zaměřuje na výsledky volebního modelu agentury Median, kter ukazuje, že v květnu by volby vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů. Text dále uvádí další strany, které by se dostaly do sněmovny a jejich preferenční výsledky. Zmiňuje také podporu vládních stran a změny ve voličských preferencích od minulého měření.
Jedním z potenciálních předsudků článku může být absence podrobnější analýzy nebo kritického pohledu na samotnou metodiku průzkumu agentury Median. Nejsou zde uvedeny informace o vzorku respondentů, způsobu sběru dat nebo přesnosti volebního modelu. Tím pádem není možné posoudit spolehlivost a reprezentativnost zjištěných výsledků.
Dalším aspektem je jednostrannost zpravodajství, jelikož článek se zaměřuje pouze na výsledky hnutí ANO a dalších stran, které by se dostaly do sněmovny. Chybí zde prostor pro prezentaci názorů a postojů opozičních stran či protiargumenty k preferencím uvedených stran.
Nepodložená tvrzení se objevují například ve formulaci o tom, že "Hnutí ANO si nadále dokáže nejlépe udržet své voliče", aniž by byly uvedeny konkrétní důvody či analýza tohoto tvrzení. Stejně tak chybějící důkazy jsou patrné například ve zmínkách o změnách ve voličských preferencích bez bližšího zdůvodnění či analýzy těchto změn.
Propagační obsah lze spatřit v prezentaci úspěchu vládní koalice a růstu preference některých stran bez hlubší reflexe nad důvody těchto změn. Zaujatost mohou naznačovat i neprozkoumané protiargumenty nebo možná rizika spojená s danými politickými subjekty.
Celkově lze konstatovat, že článek má tendenci prezentovat pouze jednu stranu situace a nedostatečně zkoumá kontext a pozadí politických preferencí veřejnosti. Chybí mu kritický pohled na metodiku průzkumu a nedostatečná vyváženost ve vyjadřování rizik či protichůdných argumentů.